--- format:markdown ... #Měření propagace MHD jevů na tokamaku GOLEM ## Záměr (motivace, rešerše, teorie, experimentální uspořádání, záměr, a časový plán) Výskyt magnetických ostrovů ve fúzním výboji s sebou přináší mnohé komplikace v oblasti magnetického udržení plazmatu. Proto je dobré vznik, existenci a vývoj těchto magnetohydrodynamických jevů zkoumat a pochopit. Tento projekt si klade za cíl právě takové pozorování. Účelem projektu je detekovat existenci magnetických ostrovů v tokamaku GOLEM na třech různých místech a z těchto údajů poté usuzovat na jejich propagaci komorou tokamaku. Pravdivost měření pak budu porovnávat s teoretickými závěry o magnetických ostrovech, konkrétně s jejich stáčením v důsledku helicity magnetického pole. Měření propagace magnetických ostrovů cheme dosáhnout tak, že se pokusíme je detekovat na 3 místech komory tokamaky a pozorovat, zda se magnetický ostrov opravdu přesunul. Pro detekci použijeme soustavu 4 Mirnovových cívek , MHD ring opatřený 16 Mirnovovými cívkami a později i vlastní senzor umístěný na nově instalovaném manipulátoru. Hlavní výhodou těchto senzorů je jejich umístění. Jsou totiž navzájem o 45$^{\circ}$ posunuté, tudíž budeme schopni mapovat 90$^{\circ}$ z celé komory tokamaku. ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/setup.png) Předpokládané roznístění sond pro detekci propagace magnetických ostrovů. ### Magnetohydrodynamické (MHD) jevy Magnetohydrodynamika je způsob popisu plazmatu jakožto kontinua. Pokud rovnice magnetohydrodynamiky zkombinujeme s rovnicemi Maxwellovými, můžeme pak plazma popisovat jako vodivou tekutinu s dominantním magnetickým polem. Pro naše účely budeme uvažovat rezistivní variantu magnetohydrodynamiky, což znamená, že plazma má konečnou vodivost $\sigma$. V takovém případě můžeme odvodit rovnici pro magnetické pole v plazmatu. Budeme vycházet z Maxwellových rovnic: $$ \mathrm{rot}\textbf{E}=-\frac{\partial\textbf{B}}{\partial t} $$ $$ \mathrm{rot}\textbf{B}=\mu\textbf{j} $$ $$ \mathrm{div}\textbf{B}=0 $$ $$ \mathrm{div}\textbf{E}=\frac{\rho}{\varepsilon} $$ a Ohmova zákona pro rezistivní magnetohydrodynamiku: $$ \textbf{j}=\sigma(\textbf{E}+\textbf{u}\times\textbf{B}) $$ Řešením těchto rovnic lze dospět k rovnici časového vývoje magnetického pole, jež má tvar: $$ \frac{\partial\textbf{B}}{\partial t}=\frac{1}{\sigma\mu}\nabla^2\textbf{B} + \mathrm{rot})(\textbf{u}\times\textbf{B}) $$ První člen na pravé straně této rovnice se nazývá \textit{difúzní} a druhý člen se nazývá \textit{člen zamrzání}. Právě difúzní člen může za to, že v plazmatu existují magnetické ostrovy. Ty totiž vznikají v situaci, kdy je poloidální magnetické pole perturbováno do té míry, kdy je pro něj výhodné podstoupit rekonekci magnetických indukčních čar. Toto se nemůže dít v dokonale vodivém plazmatu, do kterého je magnetické pole vmrzlé a plazma mu nedovolí podstoupit rekonekci. Asi nejzávažnějším problémem magnetických ostrovů je, že zhoršují účinnost magnetického udržení plazmatu. Pro magnetické udržení je třeba vytvořit gradient tlaku $\nabla p$ způsobem $$ \nabla p = \textbf{j}\times\textbf{B} $$ Na stejném magnetickém povrchu, kde je tlak konstantní, je však $\nabla p = 0$. A magnetické ostrovy rekonekcí magnetických indukčních čar právě tvoří oblasti konstantního tlaku v radiálním směru. Dochází tak k jakémusi zkratu magnetického udržení, čímž dochází ke snížení efektivní plochy plazmatu. Podobný jev nastane, když se magnetické ostrovy překryjí. Indukční čáry magnetického pole pak dostanou stochastický charakter, což taktéž vede ke zhoršení kvality magnetického udržení. Toto jsou velmi závažné důvody, proč je třeba magnetické ostrovy detekovat a brát je při fúzních výbojích v potaz. ###Metoda měření Pro měření magnetického pole budeme používat indukční senzory. Jak již název napovídá, tyto senzory ke svému fungování využívají jev elektromagnetické indukce. V našem případě budeme využívat cívky, jejichž princip fungování můžeme popsat matematicky následovně: $$ \mathrm{rot}\textbf{E} = -\frac{\partial\textbf{B}}{\partial t} $$ $$ \int_S\mathrm{rot}\textbf{E}\mathrm{d}\textbf{S} = -\int_S\frac{\partial\textbf{B}}{\partial t}\mathrm{d}\textbf{S} $$ $$ \oint_{\partial S}\textbf{E}\mathrm{d}\textbf{l} = -\frac{\partial \Phi}{\partial t} $$ $$ U_{ind} = -S\frac{\partial B}{\partial t} $$ Z odvození vidíme, že cívky dokážou měřit změnu magnetického pole, které jimi projde a interpretovat jej ve formě indukovaného napětí. V reálném případě má cívka více ($N$) závitů, tudíž vztah poté vypadá následovně: $$ U_{ind} = -NS\frac{\partial B}{\partial t} = -A_{eff}\frac{\partial B}{\partial t} $$ Signál z cívky musíme integrovat, abycho získali informaci o samotném magnetickém poli, tedy $$ B(t) = \frac{\Pi}{A_{eff}}\int_0^tU_{ind}(\tau)\mathrm{d}\tau $$ Signál z měření však ještě bývá zatížen jistým offsetem. Ten je třeba před dalším zpracováním dat odstranit a integrál pak má tvar: $$ B(t) = \frac{\Pi}{A_{eff}}\int_0^tU_{ind}-U_{offset}(\tau)\mathrm{d}\tau $$ Parametr $\Pi$ před integrálem označuje polaritu cívky a nabývá hodnot 1 nebo -1. ###Způsob detekce magnetických ostrovů Magnetické ostrovy na tokamaku GOLEM budeme detekovat pomocí tří sond. V současné době používám pouze MHD ring s 16 poloidálními cívkami. V dohledné době pak přibude ještě detekce pomocí 4 Mirnovových cívek primárně používaných pro určení polohy plazmatu, později pak i pomocí vlastní sondy. ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/probes.png) Design sond, jež budou použity pro detekci magnetických ostrovů. Dostupné z [3]. Postup pro detekci magnetických ostrovů nejdříve zapíšeme v osnově: 1) Získání dat z jednotlivých cívek MHD ringu z webu pomocí skritpu $\href{http://golem.fjfi.cvut.cz/wiki/SW/pygolem/golem_data.m}{\mathrm{golem\_data.m}}$ 2) Zpracování dat; odstranění offsetu, numerická integrace, restrikce dat na zajímavou oblast, bandpass filter 3) Soupis upravených dat z jednotlivých cívek MHD ringu do matice 4) Vykreslení perturbací magnetického pole, výpočet korelačních koeficientů, vykreslení korelačních koeficientů 5) Manuální detekce magnetických ostrovů z mapy korelačních koeficientů V následující sekci jsou uvedeny výpočetní skripty pro jednotlivé kroky (kromě kroku 1; v tomto případě je skript dostupný $\href{http://golem.fjfi.cvut.cz/wiki/SW/pygolem/golem_data.m}{\mathrm{zde}}$. 2) Data processing: ~~~ function out = dataProc(v, AEff, pol) % calculate offset from first 5 ms and subtract it stop=find(v(:,1)==0.005); av = mean(v(1:stop)); vNoOffSet = v-av; % integrate signal and account for polarity of the coil and its effective % area outInt = pol*(cumtrapz(vNoOffSet(:,1),vNoOffSet(:,2)))/AEff; % crop the signal to restrict it to the range of interest outIntCropped=outInt(18201:18901); % apply bandpass filter in a desired frequency range (in Hz) % fs represents sampling rate (# of samples taken in 1 s) fs=1e6; out = bandpass(outIntCropped,[5000 30000],fs); end ~~~ 3) Soupis dat do matice: ~~~ function finalTransp = getMirnovData(numberShot) % Effective areas of MHD ring coils in m^2 AEff = [ 68.93e-4, 140.68e-4, 138.83e-4, 140.43e-4, 68.59e-4, 134.47e-4 ,134.28e-4, 142.46e-4, 67.62e-4, 142.80e-4, 140.43e-4, 138.02e-4, 76.32e-4, 142.18e-4, 139.82e-4, 139.33e-4]; % polarities of the coils pol = [-1 ,-1 ,1 ,1 ,-1 ,1 ,-1 ,1 ,-1 ,1 ,-1 ,-1 ,-1 ,-1 ,-1 ,-1]; % definition of the matrix; first index to indicate the number of time % steps in the desired time range specified in data processing part; second % index is the number of coils final = zeros([701,16]) ; % filling the matrix with values for ring = 1:11 [ t , v ] = golem_data ( numberShot , [ 'ring_' num2str( ring ) ] ) ; final(:,ring+2) = dataProc( v , AEff (ring) , pol(ring) ) ; end for ring = 15:16 [ t , v ] = golem_data ( numberShot , [ 'ring_' num2str(ring) ] ) ; final (:,ring-14) = dataProc ( v , AEff ( ring ) , pol ( ring ) ) ; end % note that the script skips coils 14-16 % transposing the matrix to make further computations easier finalTransp = final' ; end ~~~ 4) Vykreslení perturbací a corelačních koefficientů: ~~~ % Choose the discharge number numberShot = 11364; % Specify the timewindow timeWindow = linspace(18201,18901,501); %Specify the angle window angleWindow = linspace(-1,14,16); % Begin acquiring the data initial = getMirnovData(numberShot); % Meshgrid creates coordinates system with dimensions specified earlier [X_1,Y_1] = meshgrid(angleWindow.*22.5', timeWindow./1e6); % This part specifies the value range (if white spots appear on plot, value % overflow occured, you should chose a wider range); last number defines % the number of levels displayed (the bigger the number, the more cluttered % the plot) levels_1 = linspace( -9e-4,9e-4,15); % Plot of the perturbation of poloidal field itself figure;contourf(Y_1.', X_1.', initial(:,1:length(timeWindow)), levels_1); xlabel('Čas t [ s ]') ; ylabel('Poloidální úhel \Theta [ {\circ} ]') ; title('Perturbace poloidálního magnetického pole B_{\Theta} [T]'); % That nice bar on the right of the picture to display the values colorbar; % Color-coding of preference colormap('turbo'); % Bunch of definitions for the correlation computations [rn,~] = size( initial ); twi = round (timeWindow); tws = length( twi ); % Definition of the matrix to be filled in with correlation soefficients final = zeros(rn , 2*tws-1); % Choose the referential coil ref = initial (7, (1:length(twi))); % Correlation coefficients computation for i = 1 : rn final ( i , : ) = xcorr (initial ( i , (1:length(twi)) ) , ref , 'coeff' ) ; end % Same scenarion of plotting as above [X,Y] = meshgrid (22.5*(-1:14)',((-tws+1):( tws-1))./10e6) ; levels = linspace( -1,1,20); figure; contourf(Y' ,X' , final , levels) ; colormap('turbo'); xlabel('Lag [ s ]') ; ylabel('Poloidální úhel \Theta [{\circ}]') ; title('Korelační koeficienty ve vztahu k cívce č. 7 [-]'); colorbar; ~~~ ###Testování funkčnosti skriptů Pomocí výše zmíněných skriptů jsem se pokusil replikovat již dříve zpracované korelační koeficienty z [1] a [2]. Výsledky jsou na následujících grafech ===================================================== SHOT #11364 ===================================================== ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/index11364per_their.png) Perturbace poloidálního magnetického pole $B_{\Theta}$ při výboji #11364. Dostupné z [1]. ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/index11364per_mine.png) Perturbace poloidálního magnetického pole $B_{\Theta}$ při výboji #11364 vypočítané pomocí skriptu výše. ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/index/11364cor_their.png) Korelační koeficienty perturbací při výboji #11364. Dostupné z [1]. ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/index/11364cor_mine.png) Korelační koeficienty perturbací při výboji #11364 vypočítané pomocí skriptu výše. ===================================================== SHOT #11767 ===================================================== ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/index/11767per_their.png) Perturbace poloidálního magnetického pole $B_{\Theta}$ při výboji #11767. Dostupné z [2]. ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/index/11767per_mine.png) Perturbace poloidálního magnetického pole $B_{\Theta}$ při výboji #11767 vypočítané pomocí skriptu výše. ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/index11767cor_their.png) Korelační koeficienty perturbací při výboji #11767. Dostupné z [2]. ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/index11767cor_mine.png) Korelační koeficienty perturbací při výboji #11767 vypočítané pomocí skriptu výše. ## Scan parametrů plazmatu s proměnlivým magnetickým toroidálním polem V rámci dosažení optimálních parametrů plazmatu pro pozorování MHD struktur byl proveden scan výbojů na tokamaku GOLEM. Jednalo se o výboje 35880 – 35901, při kterých bylo měněno napájecí napětí cívek toroidálního pole v intervalu od 1300 V do 250 V. Maximální dosažená toroidální magnetická pole při daných výbojích lze vidět v následujícím grafu: ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/scan.png) S proměnlivým toroidálním polem byly pozorovány vývoje 2 parametrů, konkrétně safety faktoru na okraji plazmatu $q_a$ a dobu existence plazmatu $t_p$. Idea scanu byla dosažení hodnoty $q_a$ okolo 1,5. Z následujícího grafu je očividné, že v takovém případě chceme s toroidáním polem klesat co nejníže. Zároveň je ale nutné si uvědomit, že s klesajícím toroidálním polem bude klesat i doba života plazmatu. Místo hledání globálního minima $q_a$ je tedy vhodné hledat minimum lokální takové, při kterém ještě doba života plazmatu výrazně neklesla. Takové minimum nalézáme okolo $\overline{B}_T$ = 0,25 T. ## Návrh na detekci časového vývoje MHD struktur a její automatizaci ### Vzájemně korelační analýza Doposud byly MHD struktury detekovány manuálně, tedy případná analýza výboje z hlediska MHD struktur probíhala na základě analýzy spektrogramu z jedné z cívek MHD ringu. Praktičtější by však bylo počítat spektrogramy ze všech cívek MHD ringu a pomocí jednoduchého algoritmu hledat zajímavé oblasti. Na základě nalezení zajímavé oblasti v libovolném ze 16 spektrogramů by pak proběhla následná vzájemně korelační analýza célého časového úseku výboje rozděleného do menších podintervalů. ### Houghova transformace Výsledek vzájemně korelační analýzy okolo zajímave oblasti vypadá podobně jako na obrázcích z předchozí sekce. Je zjevné, že v přítomnosti MHD struktury se v "korelo-gramu" objeví lineární obrazce. Sklon těchto čar indikuje rychlost rotace těchto magnetických ostrovů. Automatická detekce čar a lineárních struktur je v principu možná pomocí technik počítačového vidění. Houghova transformace využívá toho, že přímku lze vyjádřit ve tvaru popsaném v následujícím schématu: ![](/![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/scan.png)hough_transform.png) Každou přímku v rovině lze tedy popsat pomocí její vzdálenosti od počátku a úhlu, který průvodič mezi počátkem a přímkou svírá se souřadnou osou. Tyto 2 souřadnice nám pak slouží pro popis jednotlivých přímek. Houghova transformace tak přiřazuje přímce v rovině bod v Houghově prostoru. Na základě pozice těchto bodů můžeme zpětně určit parametry přímky. V následujícím příkladě je do Houghova prostoru zobrazen pětiuhelník: ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/hough_transform_pentagon.png) Jak je vidět, pět úseček, ze kterých je pětiuhelník tvořen se promítne jako pět bodů v Houghově prostoru. Nevýhodou tohoto přístupu je, že funguje pouze na černobílé obrazce (kontury). "Korelo-gramy" tedy budeme muset převést do černobílé. ## Update skriptu V souvislosti s novou formou přistupu k detekci MHD struktur byl také updatován skript pro implementaci výše zmíněného postupu. K nahlédnutí je jako jupyter notebook v adresáři příspěvku. Konkrétní kroky jsou popsány přímo v něm, zde jsou uvedeny pouze výsledky. Nejprve jsme náš postup aplikovali na modelovou situaci, kdy signálem pomyslných cívek byla sinusoida, vždy posunutá o určitou fázi, abychom mohli simulovat přítomnost rotujícího magnetického ostrova. Signály vypadaly následovně: ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/model_signals.png) Vzájemně korelační analýza takovýchto signálů pak produkuje následující "korelo-gram", kdy je vidět sklon lineárních struktur indukující fázový posun mezi signály z cívek a tedy rotaci pomyslného magnetického ostrovu: ![](/TrainingCourses/FTTF/2020-2021/MatejIv/korelogram_model.png) Korelo-gram převedeme do černobílé a aplikujeme Houghovu transformaci. Výsledek transformace můžeme vidět v následujícím obrázku: ===================== OBRÁZEK ======================== ## Revize MHD ringu Revize a znovuzavedení MHD ringu to tokamaku proběhly ve dnech 16. a 17. 5. 2022. V následující sekci jsou uvedeny záznamy průběhu. ### Proměřování a testování MHD ringu (16. 5. 2022) Před dalším měřením bylo třeba vyjmout MHD ring z tokamaku a zkontrolovat, zda veškeré cívky fungují správně. Byly proměřeny odpory a indukčnosti všech 16 cívek. Výsledky byly porovnány s hodnotami naměřenými v [1] a porovnání je zapsáno v následující tabulce: | cívka | $R_{1}$ [$\Omega$] | $L_{1}$ [$\mu$H] | $R_{1}$ [$\Omega$] | $L_{1}$ [$\mu$H] | |:-----:|:------------------:|:----------------:|:------------------:|:----------------:| | 1 | 12,1 | 88,5 | 11,6 | 94,0 | | 2 | 15,6 | 176,3 | 15,1 | 185,1 | | 3 | 16,6 | 180,4 | 16,2 | 189,7 | | 4 | 17,3 | 186,3 | 16,9 | 189,3 | | 5 | 12,5 | 86,5 | 12,1 | 92,4 | | 6 | 15,8 | 173,6 | 15,5 | 183,0 | | 7 | 16,2 | 165,2 | 15,7 | 173,3 | | 8 | 17,6 | 191,5 | 17,1 | 194,6 | | 9 | 12,2 | 86,2 | 11,6 | 92,2 | | 10 | 16,7 | 187,5 | 16,0 | 196,0 | | 11 | 17,4 | 187,8 | 16,7 | 189,8 | | 12 | 15,7 | 172,2 | 15,1 | 179,0 | | 13 | 12,3 | 88,0 | 11,8 | 94,0 | | 14 | 17,1 | 185,6 | 16,6 | 188,5 | | 15 | 16,4 | 184,9 | 15,9 | 192,3 | | 16 | 16,1 | 172,8 | 15,6 | 180,4 | Jak je tedy vidět, parametry cívek se za dobu posledního přeměření v roce 2012 lehce změnily, avšak změnily se konzistentně. Lze tedy předpokládat, že cívky jsou v pořádku. Za povšimnutí stojí stojí cívky 1, 5, 9 a 13, které jsou menší, mají méně závitů a jejich indukčnosti a odpory jsou tedy menší. S revidovaným ringem jsme před zavedením provedli testovací měření mimo tokamak. MHD ringem byl pětkrát protažen vodič (vizte fotografii), do nějž byl puštěn sinusoidální signál o amplitudě 20 A a frekvenci 1 kHz. Než přejdeme k jednotlivým detailům průběhu měření, je nutné zmínit, že výstupy z cívek jsou rozděleny do dvou karet po osmi (1-8 a 6-16). Obě tyto karty mají vlastní výstupy z ringu a jsou sbírány na separátních sběrnicích v jednom počítači. =========================== FOTOGRAFIE =============================== ====================================================================== 16:09 - první testovací měření - sinusoida $\pm$20 A, 1 kHz - výstupy 9 a 16 chybné =========================== OBRÁZEK ================================== 16:19 - replikace předchozí chyby - po tomto měření otevírám krabičku s kanálem 9 a přehazuji jej s číslem 10 - pokud je vadná cívka, posune se chybný signál na kanál 10 - pokud ne, zůstane vadný signál na kanále 9 - zároveň zkouším nějak posunout výstupy z cívky 16 16:55 - toto měření proběhlo s prohozenými kanály 9 a 10 - vadný signál zůstal na 9, tedy předpokládáme chybu mimo cívku 16:58 - replikace předchozí situace - potvrzujeme, že kanál 9 je vadný - zároveň víme, že se nám na kanále 10 objevil signál z cívku 9, jelikož cívka 9 je jedna z těch, které mají menší indukčnost a tedy má jejich výstupní indukované napětí menší amplitudu - kanál 16 stále nefunguje ========================== OBRÁZEK ==================================== 17:11 - nahlédl jsem do manuálu a vyčetl jsem, že cívka 16 je vyvedená na digitální input - podle zapojení v krabici pro cívky 1-8 jsem zapojil cívku 16 stejně jako cívku 8 - přehodil jsem zpátky kanály 9 a 10 17:23 - kanál 16 běží - kanál 9 stále nefunguje Je jisté, že vadný signál na kanále 9 není způsoben chybou v cívce číslo 9. To bylo potvrzeno tím, že signál z cívky 9 jsme viděli na kanále 10 poté, co jsme výstupy z cívek 9 a 10 vzájemně přehodili. KONEC MĚŘENÍ TEN DEN ### Zavádění MHD ringu do tokamaku a pokračování v diagnostice chyby kanálu č. 9 (17. 5. 2022) MHD ring byl do tokamaku zaveden ráno, měření začalo okolo poledne. Zavádění do tokamaku proběhlo bez problémů. Měření na MHD ringu nejdříve probíhalo bez přítomnosti plazmatu, dokonce úplně mimo výboj. Cílem bylo zpočátku zjistit, jaká je příčina nefunkčního kanálu číslo 9. Následuje záznam měření z daného dne: 12:27 - byla zapojena diagnostika a připraven datový sběr - snaha replikovat situaci z předešlého dne, tedy nefunkční kanál 9 - měření dopadlo podle očekávání, kanál 9 neměří ==================== OBRÁZEK ======================================== 12:30 - ještě jednou byly prohozeny kanály 9 a 10 - očekávaný přesun signálu z cívky 9 na kanál 10 12:35 - měření s přehozenými kanály dopadlo dle očekávání - znovu se potrvzuje, že chyba není v cívce =========================== OBRÁZEK ================================ 12:40 - cívku 10 vracíme zpět na kanál 10 - cívku 9 nezapojujeme - na výstupu kanálu 9 je šum s výrazným offsetem ========================== OBRÁZEK ================================ 12:50 - generátor funkcí připojen přímo na krabici, do které jsou připojovány výstupy z cívek (cívky úplně obejdeme) - pokus o přímou detekci sinusoidy $\pm$20 A, 1 kHz - na kanálu 9 stále problém ========================== OBRÁZEK ================================ 13:04 - přehozeny outputy generátoru funkcí, jeden z nich by mohl být špatný - výsledek však zůstává stejný, kanál 9 nefunguje a chyba je buď v krabici s vývody cívek, v kabelu nebo v datové kartě v počítači ========================== OBRÁZEK ================================ 13:16 - první pokus o nalezení chyby bylo prohození diagnostických kabelů vedoucích ke krabicím 1-8 a 9-16 - pokud by byl problém v kabelu, vada by se přesunula z kanálu 9 na kanál 1 - porucha zůstala na kanálu 9, kabel špatný není ========================== OBRÁZEK ================================ 13:25 - vrátil jsem kabely ke svým příslušným krabicím - pokusili jsme se vyměnit krabici pro výstupy z cívek 13:35 - přepojil jsem genrátor funkcí z kanálů 9 a 10 na staré krabici k odpovídajícím kanálům na nové krabici - předpokládám tedy na výstupu sinusoidy na kanálech 9 a 10 a šum všude jinde - měření dopadlo již lépe, na obou kanálech skutečně vidíme sinusoidy, ale na kanále 9 je signál nějak modulovaný ========================== OBRÁZEK ================================ 13:41 - ukázalo se, že byl špatně připojen generátor funkcí ke kanálu 9 - provedl jsem opakované měření - POVEDLO SE, oba kanály ukazují nerušenou sinusoidu, chyba byla tedy skutečně v krabici - přepojím do nové krabice všechny cívky z krabice staré ========================== OBRÁZEK ================================ 13:49 - všechny cívky přepojeny, čas na zkoušku 13:53 - všechno funguje jak má ========================== OBRÁZEK ================================ 15:10 - 15:14 - výboje 39135 až 39137 testují funkčnost MHD ringu ve vakuovém a dvou plazmatických výbojích - všechno proběhlo dle očekávání ========================== OBRÁZEK ================================ KONEC MĚŘENÍ TEN DEN ## Logbook (záznamy o uskutečněných měřeních. Datum, čísla výbojů, záměry, "minutes of the experiment" ) ## Report v poločase ## Závěrečný report (třeba dle [IMRAD stylu](https://en.wikipedia.org/wiki/IMRAD) ) (nejhodnotnější část práce) ## Co dál (pro následovatele) ## Reference [1] MARKOVIČ, Tomáš. Measurement of Magnetic Fields on GOLEM Tokamak [online]. Praha, 2012 [cit. 2021-01-09]. Dostupné z: $\href{http://golem.fjfi.cvut.cz/wiki/Library/GOLEM/MastThesis/12MarkovicTomas.pdf}{\mathrm{http://golem.fjfi.cvut.cz/wiki/Library/GOLEM/MastThesis/12MarkovicTomas.pdf}}$. Diplomová práce. FJFI ČVUT. [2] OSTYN, F. Plasma MHD Activity Observations via Magnetic Diagnostics. [online]. Praha, 2013 [cit. 2021-01-09]. Dostupné z: $\href{http://golem.fjfi.cvut.cz/wiki/Diagnostics/Magnetic/MHDringThomas/Intro/elmo_final.pdf}{\mathrm{http://golem.fjfi.cvut.cz/wiki/Diagnostics/Magnetic/MHDringThomas/Intro/elmo\_final.pdf}}$. FJFI ČVUT. [3] golem.fjfi.cvut.cz/wiki/ (to be done) Pozn: na Golem wiki musí být k dispozici všechny použité materiály pro tvorbu reportu tak, aby vaši následovníci mohli jednoduše zreprodukovat všechny vaše analýzy. Skripty, tabulky v Excelu atp.