není tam započtený shafranův posuv, ale ten se tu z magnetiky určit nedá. Pro jeho určení se potřebuje znalost vnitřní indukčnosti (to není pro ohmicky ohřívané plazma problém, viz wesson) a poloidální beta. Pro poloidání betu by to chtělo znát hustotu a teplotu a jejich profily. 
navíc je ten shift v našich podmínkách - nízké teploty, mag pole, hustoty, malé epsilon => bude malý. 

Dynamický efekt trafa je tam započten ale jen empiricky 

Další problém je se započtením mag. pole ze stabilizačních cívek. Neměl by to být problém, algoritmus s tím počítá ale není to otestované. Hlavní problém je že se v historii pořád měnila konfigurace a je v tom zmatek. 

Jinak naprostou většinu problém způsobuje špatně zintegrovaný signál( masivní skok proudu při disrupci dokáže zcela rozhodit digitální integraci signálu, případně drift během silnější MHD aktivity). Ideálná řešení je přidání pasivního integrátoru na cca 100us těsně před datový sběr.   V počítači se signál zintegruje a pak se udělá dekonvuluce exponenciely. Je to jednodušší než aktivní integrátor. Navíc bude možné použít nižší rozsah papoucha (0.25V a méně, musí se to ověřit) a tedy nižší integrační drift. Taky by bylo vhodné používat papoucha na maximální rozsah 1.25MHz. 

Při zpracování potom může docházet k chybám při odčítánání průmětu mag, pole a driftu. Pro pěkně čistý signál je výsledek hlavního algoritmu na určení polohy  dokonalý a robustní. I při horším odečtení to bude celkem dobré. Ale při mizerním odečtení to bude kecat, z toho důvodu je tam graf který ukazuje jaký byla chyba v datech a jak důvěryhodný je ten drift.